Kříže a cesty
Kříže a křižovatky.
Velký význam mají cesty, které někam vedou.Odpradávna obliba cest byla spojena s významem cíle.Každá další šlápota poutníků potvrzovala hodnotu té které cesty.Nejjednoduší, nejoblíbenější a nejvítanější jistě byly cesty přímé, bez potřeby se vracet, bez odbočování, i bez bloudění.Přímá cesta měla při nesporných přednostech také svá úskalí.Rovná cesta v monotóní krajině nejen že pomalu ubíhala, ale také se jen s potížemi o ní vyprávělo.Vítán byl každý větší kámen,věkovitý strom u cesty,tekoucí i stojatá voda v blízkosti cesty.Cesty však také často byly i svědkem setkání a to nejen přátelských.Labkové všech dob zneužívali nutnost že zde cestovali nejen osoby, ale přepravovali hospodářská zvířata, zboží i platidla.Každá taková cesta,která je využívána od dávných věků je svědkem zločinné zvůle lidské a často na těchto cestách tekla krev obětí.Válečníci stále využívali a dosud využívají všech cest k rychlým a překvapivým přesunům k nepříteli, pro druhou ustupující frontu pak cesty zachraňují prchající. Nejen člověk rád využívá cest.Liška, zajíc i bažant rádi použijí prázdných cest pro své potřeby.Kudy by měli hnát stáda pastýři,kudy by měl pádit kůň se spěchajícím poslem?
Nejsou však jen cesty přímé.Při různých změnách bylo třeba z původní cesty obdočit.A´t již vpravo, nebo vlevo.Přesně tak i člověk musel během svého života odbočit z původního byˇsebelákavějšího směru vpředAni on nerad a většinou ne dobrovolně měníl směr, nerad ,odbočuje.
Význam křižovatek byl daleko větší než rovných úseků cest.\nejen proto,že jsou křižovatky přirozeně vzácnější, zlepšují orientaci i paměť poutníků.Staří Slované a s nimi jistě i další staří národové měli křižovatky ve zvláštní úctě..U křižovatek se vysazovaly vybrané druhy stromů, které se stávaly často památnými monumenty, ale také památníky na ty kteří byli u nich pohřbeni,Tento hluboce zakořeněný dávný zvyk nevyhovoval novým křesťanským zvyklostem a tak byl postupně vyvíjen tlak na změny tvící ve vykořenění původních pohřebních zvyklostí.Hroby pak končí na plotem vyhrazeném místě na nově zakládaných hřbitovech.Památné posvátné stromy často nahradily křesťanské svatyně.Proto dnes tak často nalézáme kostely a svatyně na místech která byla posvátná i u dávných Slovanů často na místech posvátných cest a křižovatek.Je zajímavé, že vlastně tak byl posvěcen, vlastně zachován symbol kříže.
Při této příležitosti se mi zdá, že symbol kříže byl symbolem již dávno před vznikem křesťanských symbolů a křesťanství jako takového.Zdánlivě kacířská myšlenka o to víc, že jsem a považuji se za křesťana.Slyším námitku.Kristus byl ukřižován na kříži.Pokud kříž na kterém byl ukřižován není symbolem křesťanství tak co? Způsob popravy ukřižováním není jen vynálezem Římanů a antiky.Z technického hlediska byl odsouzenec věšen na břevno, které poté bylo nasazeno na kolmý ukotvený kůl.Vznikl tak kříž jen ve tvaru velkého T.A na takovém kříži také Kristus zemřel a nebyl v té době jediný .
Někteří malíři a duchovní otcové pak doplnili takový to „neúplný kříž“ tabulkou která na řadě obrazů i velmi starých vypadá jako „úplný kříž“.Kristův kříž, vlastně ani křížem nebyl,byl to spíš jen symbol ale s velmi hlubokým významem ve změně cesty víry.
Symbol kříže je i symbol pritikladů, symbol zápasu a nalezení východiska ve výrazné změně.Tak se též může symbolicky chápat oddělení a vymezení se křesťanství od židovského náboženství i se symbolikou původní společné cesty,společného Boha.VNicméně nůžeme v grafice čtyřramenného kříže i symbol další cesty i naděje který zůstal i po zkřížení cest.To je symbol pravého čtyřramenného kříže, ať již pravidelného nebo nerovnoměrného.Při takovémto chápání symbolu kříže mohu vysvětlit i symbol kříže hákového – svastiky.Zde je jednoznačné že jde o symbol jednosměrného pohybu, spíše přesněji jde o bludný kruh!Zdá se že historie dává tomuto symbolu i vysvětlení za pravdu.
Složitější bude vysvětlení křestťanského kříže pravoslavné církve.Bylo by asi příliš primitivní vysvětlení, že jde o jednoduchý záznam jedné nepodařené nikam nevedoucí cesty, ale jistě půjde o něco závažnějšího.
Symbol kříže má pro člověka ještě řadu dalších významů.Když chcete označit jistý bod, když určujete které číslo má vyhrát,když nad někým uděláte kříž,když onačujete úmrtí a podobně.Kříž může působit jako obranný symbol před ďáblem,upíry nekalými silami,duchy,kacíři, satanisté jej musí obrátit směrem k peklu aby jeho sílu mohli unést.Dokonce i ideologie zápasí a využívají kříže.Neblahý symbol svastiky tak jak jej použilo nacistické Německo je notoricky známé,Jiné kříže nalezneme v mnohých královských i šlechtických erbech,symbolech států i měst,přirozeně i v heraldice duchovních. Na vlajkách řady států najdeme i dnes různé typy křížů,všemožných tvarů a barev jejichž původ je vždy z dávné a často i zajímavé historie. I symbol červeného kříže, který má bytostně blízko k lidskému zdraví a záchraně má nezastupitelnou funkci.Na druhé straně nenalézáme v těle člověka žádný orgán podobný kříži.A to ani u křížové kosti.Vyjímkou může vzdáleně být podobný tvar obratlů páteře a nemocí změněné krvinky při talassémii a krystaly něktrých sloučenin v lidské moči.Jinak se vzácně setkáme s obrazem kříže v srdci jelena ve formě určitého tvaru Hubertovi kůstky a u některých živočichů ještě obdobný tvar má jazylka.V přeneseném slova smyslu můžeme nalézt tvar kříže při dobré fantazii u pavouka pověstného křižáka,podobně jako u některých brouků na krovkách u hrobaříků i u některých tesaříků a pestrokrovečníků.
Kříž jako výrazný a významný grafický tvar má nezastupitelnou funkci v symbolice člověka od pradávna.Jeho předobraz vidím ve tvaru cest, jejich křižovatek, které provázeli člověka od pradávna.
