Pokračování výčtu recentní situace - lovná zvěř:
zdejší komory zaječí zvěře pole mezi Výhledy a Horoměřicemi a pole "třicítka" mezi Úněticemi a kótou Na Vrškách) Cervus capreolus 30 kusů(roční odlov 14 ks, nejvyšší výskyt v Horoměřicích) Z lovné zvěře se v honitbě vyskytují dále:(v závorce počet kusů ročně lovených)
Ardea cinerea (0,kolonie nocující na vltavském břehu 5-10 ks)
Anser anser (0,přetahující na podzim,pozorována na poli v Horoměřicích, odlovena před léty v Roztokách u Prahy)
Branta bernicla (0,pozorována přetahující v Úněticích)
Anser plathyrhynchos (cca 100 kusů,hnízdící na řece i rybnících i přetahující)
Anas querquedula (0,pozorována na Vltavě a únětických rybnících
Aythya ferina (1-2 kusy,výskyt a uvolen na Vltavě a v Úněticích)
Aythya fuligula (10-15 ks loveno na zimním severním tahu na Vltavě)
Milvus milvus (O,pozorován lovící při tahu na podzim v polích v Úněticích a Horoměřicích)
Accipiter nisus (0, obecně rozšířen u Vltavy a v ovocných zahradách)
Accipiter gentilis (0,ojediněle v lesních částech honitby)
Buteo buteo (0,pravidelně hnízdí v Kozích hřbetech, na podzim velká hejna na tahu, běžně rozšířen,nález uhynulých jedinců u eletrických drátů)
Circus aeruginosus (0, pozorován v rákosinách v Tichém údolí,kde soustavně napadal domácí drůbež)
Falco tinnunculus (0, obecně rozšířená v polích po celé honitbě)
Perdix perdix (0,v honitbě 6-8 hejnek, pravidelně hnízdí a vyvádí mladé, které se však stávají častou kořistí škodné, především pytlačících koček)
Coturnix coturnix (0,kdysi zde rozšířená, v roce 1998 a 1999 usuzováno na výskyt podle ozývání - pozorování starého zkušeného myslivce)
Fulica atra (2-4,hnízdící na řece i na rybnících)
Scolopax rusticola (0,v roce 1998 pozorována v Horoměřicích v ovocných sadech u Horoměřického potoka a v roce 1991 nález uhynulého jedince na Stříbrníku mezi Úholičkami a Roztoky.)
Gallinago gallinago (0, v roce 1992 pozorována u skládky v Horoměřicích)
Columba palumbus (cca 40,pravidelně hnízdící a vyvádějící mladé v zahradách a lesích)
Columba oenas (0,pozorován a jednou omylem střelen jako holub hřivnáč na poli u Výhled)
Streptopelia decaocto (10,velmi rozšířená na okrajích obcí a u zemědělských staveb,hnízdící a přezimující)
Tyto alba (0,pozorována ve dne vyrušena při honu)
Bubo bubo (0,hnízdící na vltavských skalách,jednou odchyt)
Turdus pilaris (0,v zimních měsících ve velkých hejnech v ovocných zahradách, Horoměřice, Černý Vůl a jinde)
Corvus corax (0,jednou pozorován delší pobyt v Horoměřicích)
Corvus corone (4-6,na jaře přetahující přes pole, přes rok nocující u Vltavy)
Corvus frugilegus (3-6, na zimních tazích na polích a u obcí,Roztoky, Horoměřice, Suchdol,Statenice a ojediněle jinde.
Corvus monedula (0,na tahu v hejnech s havrany)
Pica pica (20-25, v remízkách,křovinách a lesících hnízdící, stěhující se do obcí)
Garrulus glandarius (30, v lesících,hojná)
Oryctolagus cuniculus (0,8 let se neloví, dříve velmi hojný, nyní
pouze v roklinách jižní pískové stráně pod skládkou na Holém vrchu v Úněticích, neúspěšné pokusy o vysazení očkovaných jedinců)
Sciurus vulgaris (0,hojná, v posledních letech zaznamenán výskyt tmavé horské formy, lesní část honitby všude)
Ondatra cibethicus (0,hnízdící na únětickém horním rybníku v Úněticích, odchyt i na Vltavě u Roztok)
Nyctereutes procyonoides (0,pozorován z posedu nad rákosinami v roce 1993,Tiché Údolí v Úněticích)
Vulpes vulpes (40,hojná před intenzivní lov a norování, dávné populace v Horoměřicích lišky uhlířky a křížové, v Suchdole červené, v Černém Vole a Úněticích červené, u Vltavy uloveny kapitální psy.Mladé vyvádějí v soustavách tisíciletých nor v pískovcových skalách v Černovolských zahradách,v Suchdole pod kapličkou a v Tichém údolí ve velkém buližníkovém lomu.
Meles meles (0, nárust výskytu, pozorován přímo při čekané a podle pobytových stop, jednou omylem jezevčík zavávil a přinesl z nory dvě jezevčata. Výskyt výhradně v pískovcových norách v Černovolských zahradách)
Martes foina (2,lesní skalnaté stráně,neobývaná chata v ovocném sadě u Roztok, jednou ulovena ohařem u vrchu Řivnáč v Roztokách u Prahy)
Martes martes (4-6,ve stoupajícím množství v lesích a především v lidských stavbách i obývaných. Stoupá odlov a odchyt na žádost postižených obyvatel, kterým působí potíže a škody na drůběži,Roztoky, Kozí Hřbety,Suchdol)
Mustela nivalis (0, často pozorována na okrajích polí, nález uhynulého jednice u Úholiček)
Putorius putorius (2, náhodné úlovky hojně rozšířeného druhu, pozorován a střelen u skládky komunálního odpadu s hojností potkanů, Únětice, Holý Vrch)
Lutra lutra (0, v roce 1998 při norování podezření na osazení nory nad Horoměřickým potokem pod Kozími hřbety, doloženo pobytovými stopami - rozborem trusu. Před tím opět pobytové stopy u chovných rybníků, ryby zbavené hlavy natahané na okolní kameny,fotograficky dokumentováno)
Sus scrofa (30, poprvé dokumentován výskyt při březnovém sčítání zvěře podle stop na horoměřickém poli v roce 1989(fotograficky dokumentováno, před tím se zde zvěř nevyskytovala. Následující rok první odlov a poté každý rok se stoupající tendencí. Rozšíření po celém revíru nejčastěji v Horoměřicích.Stálý výskyt několika velkých kusů, které nejsou dnes již u nás loveny, pouze lončáci ,vyjímečně selata. Největší kus ulovený na čekané v Horoměřicích v roce 1994 byl 140 kg kňour.
3.2.Metodika sběru
Materiál k vyšetření vzorků byl získán z jedinců ulovených většinou odstřelem brokovou nebo kulovou zbraní. Odlov byl prováděn jak v rámci společných podzimních honů na drobnou zvěr, tak v rámci lovu vodního ptactva na tahu nebo při individuálním odlovu při pochůzkách revírem.Odstřelený jedinec byl označen a přepraven ke zpracování.U druhů z kterých se zpracovává zvěřina bylproveden odběr při jejich zpracování v domácnosti.U černé a srnčí zvěře při jejím dělení, u lišek a pytlačících koček na místě odstřelu, u úhynů na místě nálezu.
Metodika průkazu DNA pomocí PCR umožňuje zpracovávat i konzervované tkáně fixované i nefixované. Této možnosti jsme použili při doplnění vzorků živočichů, které nebylo možné v letech1998-1999 přímo odlovit, například zde již nelovené zajíce (Lepus europaeus) a králíky (Oryctolagus cuniculus).Soubor byl doplněn o sbírkové vzorky žívočichů z katastru honitby. Jedná se předevšímo nasolené savčí kožky z depozitáře zoologické sbírky otce (Collectio J.A.Votýpka).
3.3.Odběr vzorků a jejich konzervace
Vzorky pro přímý průkaz DNA hledaných infekčních agens měly být přednostně odebírány z čerstvých živočišných tkání. Podle předběžných průzkumů je výhodné izolovat borreliové agens z akrálních částí těl pro jejich nižší teplotu (slechy,brada,jazylka kůže,tlapy,oháňka a ocas),dále z materiálu ve kterém se při hledání agens v klinickém materiálu nachází dostatek původců infekcí(krev,slina,sklivec) Podle výsledků experimentální infekce borrelií u primátů lze prokázat pomocí PCR agens nejčastěji v mozkové tkáni(pons) v svalovině hrotu srdce , méně v míše (medulla).Z hrotu srdce se dokonce jako z jediné tkáně při experimentální infekci primátů podařila zpětná kultivace borrelií.(Pachner,A.R. a kolektiv,1998,13) Sami jsme doplnili vzorky o materiál ze svaloviny prsního svalu od ptáků pro náhodný masivní nález DNA Borrelia species u Anas plathyrynchos v předběžném odběru materiálu.
Z vnitřností jsme použili občas tkáň žaludku.Hmyz byl zpracováván celý po rozmělnění. Stejný odběr uvedných tkání byl zpracován pro pro identifikaci DNA-virů.Pro ochranu před kontaminací byl odběr prováděn jednorázovými sterilními jehlami většího průměru,a v plameni vyžíhanými ostrými pinzetami, při doržení kautel na sterilní odběr materiálu. Vzorky ve velikosti cca 0,1 až 0,5g, byly ukládány do suchých sterilních umělohmotných epedorffových kyvet o objemu 2 ml. Konzervace byla prováděna zmražením při -20 až-30 C.Bez další manipulace byla následně po přidání příslušných ingrediencí izolována DNA přímo v odběrové nádobce.
