FLÓRA jadranského ostrova MURTER
Flóra ostrova MURTER v červnu 2008
Záplava navršeného kamen, někde připomíná základy antických staveb v době kdy ostrov patřil do Říše římské.
Při pohledu na ostrov Murter a ostrůvky kolem, případně ještě lépe při pohledu z letadla se povrchnímu pozorovali může povrch ostrova zdát vyprahlý a s řídkou zelení. Přímo na místě však zjistíme, že lysá místa na povrchu ostrovů jsou zídky a zdi i základy pečlivě vyskládaných místních kamenů – téměř čistého vápence. Tato hornina se zbytky druhohorních fosilií má hlavní zásluhu na krásně čiré vodě všech zdejších moří. U břehu je voda průzračně žlutě až modře zelená se stoupající hloubkou nabývá vodní hladina krásnou pruskou moř, která je sytější než krásně modré italské, případně zdejší nebe. Voda, která omývá zdejší skalnaté útesy obsahuje velmi mnoho
solí. Až 38,5 g v každém litru vody. To je hodně když například srovnáme s Baltským moře, které obsahuje jen 5 g solí na litr vody.Velká salinita má též vliv na menší množství planktonu, který při rozmnožení kalí i mořskou vodu. Je zde méně řas a živočichů zato lázeň je pro člověka velmi blahodárná, především pro ty, kteří trpí nějakou kožní nemocí. Stará kůže se postupně rozpouští, stává se lepkavou a po ozáření zdejším slunce se vrchní stará část kůže oloupe i se všemi neduhy.Jak jsem již zmínil jen první pohled nás klame, že zde je málo zeleně. Opak je pravdou. Tak krásné staleté zdejší borovice je jen málokde možné najít. Snad má na jejich košatost a sytou zeleň blahodárný vliv všudypřítomná vlhkost přicházející z moře kolem ostrova
Borovice pinie u hřbitova na pobřeží moře
.Jedná se ve většině případů o Borovici halabskou (Pinus halepensis Mill.) někdy je zde i velmi podobná Borovice kanárská (Pinus canariensis) s delšími jehlicemi. Na kontinentálním břehu města Vodice jsme se setkali s krásným, stinným hájkem pravých pinií – borovic pinií (Pinus pinea L.) těsně u moře asi 4 m od pláže.
Krásné dozrávající šišky Borovice halabské
Chladivý stín těchto hustě rostoucích stromů s pokřivenými krásnými kmeny byl v přímém rozporu s vedlejšími vyprahlými betonovými prostorami, které používají zdejší hotely jako pláž. Neodolali jsme a rozložili jsme téměř jako jediní svá lůžku pod piniemi a uprostřed horkého dne jme se zde krásně ochladili stínem pinií i vánkem od moře.Zajímalo mě proč zdejší dovolenkáři nevyužívají hájek pro přepychové poležení. Pod borovicemi byla silná vrstva jehlic rezavé barvy bez kamení.
Vlevo olivový háj, zídka sloužící jako cesta, vpravo vzrostlé pinie.Tráva nikde není, zelený porost u pinií vytváří několik druhů bylin, pod olivovníky je jen holá zem a starý opad ze stromů.
Místní kosi zde hledali potravu a v korunách se proletovaly jiřičky a nad lesíkem pravidelně létalo hejno mořských racků. Bylo jediné vysvětlení. V korunách pinií byla řada šišek, ze kterých již dávno vylétla semínka a nějak se zaklínili v hustém větvoví. Občasné poryvy větru tak občas shazovaly staré šišky nebo drobné uschlé jehličky.
V centru města Murter u kostela svatého Michala je vysázená stará alej pravých cypřišů se štíhlými korunami a nápadnými šiškami. Jejich výška je zde téměř 30 metrů, jsou zde též nově dosázené mladé exempláře tohoto krásného stromu. Jedná se o
Alej ke kostelu sv.Michala na Murteru,ze stoletých pravých cypřišů
Kmen vzrostlého pravého cypřiše
Šišky cypřišů
Právě vypadávají zralá semínka cypřišů
Cypřiš pravý (Cupressus sempervirens L) Jsou jich zde při cestě do kostela téměř tři desítky. Takové množství těchto asi stoletých cypřišů je raritou na celém ostrově. Nejsem si jist, ale myslím, že ještě několik osamocených cypřišů je u kostela sv.Františka i u kostela sv.Rocha.
Charakteristický pohled do města tak kde nejsou zahrady. Na obzoru štíhlý cypřiš pravý, vzadu stříbrný smrk a pinie u kostela, vpravo divoce rostoucí kulturní olivoník, vlevbo plodící fíkovník, vzadu severoamerická škumpa.
Stojíme pod knebou dospělých cypřišů a díváme se na nově vysazený stejný strom
Byl jsem nadšen, že jsem se zde mohl setkat s olivovníkem ve volné přírodě. Zde je to nejčastější strom, uvádí se že na ostrově murter je ho kolem 400 000 vysázených stromů kulturní formy olivovníku. Jedná se o Olivovník evropský (Olea europia L.) krásný nízký strom s košatou korunou olivově zelených dlouze kopinatých listů. Kmen starších stromků je nejrůzněji stočen a rozeklán, tak, že každý strom se podobá krásné přerostlé bonsaji. Zdá se ,že většina zde rostoucích olivovníků na stráních v jakých si kamením obložených zahrádkách je starší dvouseti let. Olivovníky rostou všude.
Vlevo udržovaný stoletý sad olivovníků
Na nízkých ostrovních kopcích ze všech stran mezi kamennými zídkami, mezi piniemi a fíkovníky. Navíc není žádné zahrádky i u novějších stavení, aby zde nebyl olivovník, fíkovník a vinná réva. Ostrov jsme navštívili v druhé polovině června. Jen na málo fíkovnících jsme nalezli mladé plody, květy jsem neviděli žádné. Přitom olivovníky by měly kvést v období léta v červnu až srpnu a dozrávat by měly v zimě. Pár stromů mělo již malé zelené olivy. Během dvou dní kdy zapršelo se zvětšily tyto plody nejméně dvakrát. Možná, že většina olivovníků zde pokvete až během července a srpna. To by mě vysvětlilo proč zde nejsou nyní žádné plody až na vyjím u 3-4 stromů, které jsme na ostrově nalezli. Olivovník dal dokonce jménu ostrovu. Původně se věřilo tomu, že název nějak souvisí s latinským jménem pro smrt – mortum. Později se zjistilo, se jedná o jiné latinské slovo pužívané v antice, kdy ostrovy patřily do
Datlovník kanárský (Phoenix canariensis) starý několik staletí v zahradě jednoho zdejšího domu.Nepatří mezi původní flóru ostrova.
Mladší, asi šedesátileté datlovníky na nábřeží v přístavu Jachtklubu
Římské říše. Jde o slovo murtum což je pánev, která se vkládala do necek do kterých se lisoval olivový olej v okamžiku, když při lisování zbytku se zahřál olej již na tolik, že by vyluhovaly nežádoucí příměsi z rozmačkaných oliv. Vložením pánve se tak ukončilo lisování a tento zbytkový olej byl pak používán jako mazadlo i svítidlo a
Typická zahrada u původních domů. Vepředu fíkovník, za ním několik olivovníků, vlevo záhony po sklizni cibule a brambor - červen 2008 S obdělávaným polem se na ostrově již nesetkáme. Žde zde pole byla nás upozorňuje všude rostoucí zplanělý oves. Pokoušejí se zde dost neśpěšně pěstovat meruňky, třešně a broskve, jednou jsme zde našli i plodící ořešák královský. Na jedné zahrádce ostra byla čerstvě vysázena opuncie.
byl zde patrně velmi oblíben – proto dostal ostrov názvem MURTER. Je zajímavé, že při nákupu zdejší domácí rakije nabízela zdejší starší obyvatelka též olej, který však nebyl použitelný v kuchyni ale doporučovala jej jako kosmetický olej a pro jiné použití.Nebylo to však na ostrově Murteru ale na pláži města Vodice nedaleko ostrova. Tatáž místní trhovkyně, typický ženský zdejší domorodec příjemného chování celá v černém jak zde věřící katoličky chodí a které jsem si sám nazval v dobrém jako „crna baba“nabízela mimo rakije a „muster olivového oleje“ na mazání na provázku napíchané sušené fíky z minulé sklizně.
Velikost plodů fíkovníku na začátku týdne...
a o pět dní později.
¨Základy malých fíků v červnu
Fíkovník smokvoň je další zde nejrozšířenější strom.Není obydleného domu aby u něj nebyl plodící fíkovník. Již v červnu jsme viděli zde záplavu malých zelených fíků, které nabývaly každým dnem. Neodolal jsem a některé větší jsem již vyzkoušel v době nezralosti. Byly překvapivě chutné, ale manželka mě varovala před možnými alergickými a tocickými vlivy nezralých fíků na lidský organismus. Fíkovníky zde zřetelně zplaněly a jsou všude na ostrově. Přitom si zachovávají svůj kulturní ráz a poskytují jistě i plnohodnotné ovoce.Fíkovník je krásný zelený strom s sytě zelenými kožnatými klasicky fíkovými listy jak je známe ze středověkého malířství. Můj děda, jeho syn i já jsme milovníky sušených fíků, které se na našem trhu pravidelně objevují s příchodem podzimu. Zdá se, že je budu mít dnes ještě raději, když již znám ten krásný strom i podmínky ve kterých fíkovníky plodí.
Introdukované palmy na promenádě na kontinetálním břehu Vodice jsou podobné žumarám ale jsou to patrně palma Trachykarpus Fortunův (Trachycarpus fortunei)-Určoval jsem podle zralých plodů na jednom exempláři. Ostatní stromy měly stejné plody ale zelené.
Domorodec nám hraje za jedno EURO písně jeho mládí po vzorstlou palmou zde patrně opravdu žumarou - žumara nízká (Chamaerops humilis)
V plotě jedné ze zahrad na ulici „K pláži SLANICA“ jsem si všiml krásně zeleného keře s leklými listy a zelenými bobulemi blízko větviček. Obdivoval jsem tomu krásnému keři a rozemnul jem jeden z listů. Krásně voněl – byl to bobkový list. Manželka mi to také potvrdila. Měli jsme před sebou krásný exemplář Vavřínu vznešeného (Lauru nobilis) Vzal jsem si nezralé plody, z kterých mi však nic určitě nevzejde.K vavřínu a zdejšímu ostrovu se může ještě vztahovat jedno z latinských běžně užívaných slovních spojení: „bacca laurea coronati“ což v otrockém překladu znamená „větévkami vavřínu ověnčeni“. Z latinské úsloví je dnes používaný laureát, ale také bakalář a Cornaty – to je zase až příliš známo na ostrově Murter – jako souostroví, dnes národní part věnčící ostrov Murter.
(píše se dále)
Pohled z ostrova Murter na CORNATY
I mezi domy na malých zahrádkách se všude setkáváme s plně kvetoucími oleandry bílé, růžové i červené barvy.
Nahoře květenství Capsis radicans
Nahoře dva snímky krásného keře Albizia julibrissin
Nádherný stromovitý keř v zahradách zdejších domů častý
Krásné často zde pěstované keře neumím určit
Nahoře Tařice horská Alyssum montanum
Rostlina podobná našemu hadinci - Včelník rakouský Dracocephalum austriacum
Trnka obecná se zrajícími plody (Prunus spinosa)
Divoká "africká?" okurka u kostela s.Františka s plodenstvími, které vystřelují plod a zároveň semena do okolí. Manželce se po potřísnění uděla na noze alergická vyrážka, sám jsi nejsem jist zda to též není příčina mých potíží s vyrážkou erytémem a otokem kotníků a bérců u nohou.Jde patrně o druh Cucumis anguria
Drobná kvetoucí rostlina příbuzná našemu kakostu - Kakost pyrenejský - Geranium pyrenaicum
Tučnolistá krásně kvetoucí rostlina na nějvětším úpalu mě připomínající květenství Kosmatec Belosperma bellidiformis
Neznámý trnitý keřík na vrcholu ostrova s rudými plody.
Několik druhů tlustic - sukulentů běžných i u nás rodu Sedum,Belosperma, které rostou planě po celém ostrově.
Velmi rozšířený trnitý keř s krásnými bílými květy rostoucí po celém území Chorvatska mezi vápencovými kameny.Patrně svízel nestejnolistý - Galium anisiohyllum
Mandloň obecná s plody (Prunus dulcis) rostoucí v zahradě kolem kostela, patrně v areálu bývalého hřbitova.
Květ mučenky (Passiflora edulis)na plotě je pvodem z Brazilie
Zrající plody mučenky s modrými květy V plné zralosti jsou až červenofialové, výborné chuti, z plodů mučenek se připravuje lahodný mošt.
Zralá semena z plodu mučenky.Mučenku nazvali Španělé, protože jim květ připomínal užívaný mučící nástroj.
Plody z nezmámého stromu nebo palmy na Murteru rostoucího
Plody palmy Trachycarpus fortunei
Při přípravě textu použita následující literatura:
S.A.Pieniazek: Cestopis ovocnaře, SZN Praha 1967
Foto original Ynonna A Jiří Ant.Votýpkovi Praha 2008
Náhledy fotografií ze složky Jadran-Murter-2008