Tvorba a sbírky

Fauna  jadranského ostrova MURTER

(píše se, doplňuje se, upravuje se...)

Mořský racek Larus marinus

Hejnko mořských racků v přístavu Larus argentatus

Racek žlutonohý Larus fuscus na pevnině

Návštěvník si všimne i přes den velkého množství domácích koček většinou se srsti mourovatou, ale i se zcela černou. Kočky zde nejsou patrně nikterak  pronásledovány, nebojí se člověka ani zdejších také volně se pohybujících  psů.

Tento otrávený , původně asi zlatý retríver odpočívá na pláži Vodice v restauraci svého pána.

Zdejší  psi patří k pesrté směsici, od typických voříšků po neudržované velšteriéry. Na kontinentálním pobřeží jsme se na pláži setkali s dvěma zlatými retrívry, kteří zřejmě patřili majiteli zdejší restaurace. Jednou se mi zdálo, že mezi kamennými zítkami u našeho apartmánu, na konci zástavby se plíží nějaký světlý pes. Když jsem se podíval pořádně byla to nejspíš liška plavé barvy. Bylo velmi časně ráno, nafilmovat ani vyfotografovat se mi jí nepodařilo, zato pokřik zdejších vran mě utvrzoval v tom, že se zde nějaká  nevítaná šelma se vydávala na lov.Žádné hlodavce, veverky a ni králíky jsme zde neviděli, ani jejich pobytové stopy.

Také žádná domácí zvířata jsme zde neviděli. Údajně zde pěstované ovce se odvážejí na léto na nedaleké ostrovy, stejně tak i kozy.

Vrána šedivka Corvus corone cornix na střeše nedaleko kostela sv.Michala v centru města.

 Na nejvyšších věžích zdejších katolických kostelů byla vždy nějaká ta vrána – vrána šedivka. Vrány nocovaly , možná i hnízdily na vrcholu nejvyššího kamenitého kopečku (90-125 m /mořem).

 Přes den s typickým hrubým  hlasitým projevem navštěvovaly celý ostrov. Ale u moře jsem vrány nikdy neviděl..Dokonce se jedno blízké moře, nebo snad jen jezero jmenuje Vrana. Pokud v chorvatštině znamená slovo vrana totéž co v češtině pak vím proč se tak jmenuje a nikdo si nedovolí tohoto chytrého škůdce zde střílet. Například vrána v Čechách umí dokonale zlikvidovat mláďata všech zde hnízdících ptáků, pravidelně likviduje bažantí vejce i kuřata koroptví a bažantů. Troufne si dokonce i na malého zajíčka. Divil jsem se, že právě zde je zdejší myslivci nechávají. Možná, že jsou zdejším symbolem, a ten se tradičně chrání všude. Vrány se po celý den  vyskytovaly v okolí kostelů, kde byly husté pinie a cypřiše.

Nocoviště vran na vrcholu jednoho kopce.

Každý den ráno se hlasitě ozýval dudek Upupa epops, kterého jsem později mohl vidět, bohužel rychle přelétal a než jsem jej mohl vyfotografovat vždy  mi uletěl. Podařilo se mi však však nechtěně zachytit ráno jeho charakteristický hlas na videonahrávku.Pravidelné lety nad ostrovem, nejméně třikrát denně vykonávalo hejno asi sedmi mořských racků.Všude přítomen i na mořském břehu je Kos černý Turdus merula.

Šedivka na zvláštním kříži katolického kostela.Tento typ kříže je na více kostelních věžích.

Zde šedivka sedí na klasickém kameném kříži na zvonici kostela.

Když rackové přelétaly nocoviště nad územím vran, vrány racky  hlasitě vyprovázely, krčily se a naježené „cenily“ zobák ve směru jejich letu. Patrně to bylo obranné chování z minulých nedobrých zkušeností s velkým mořským rackem. Rackové se přes den  zdržují většinou posedáva na na lodích a jejich stožárech v přístavu. Nalézají zde vždy něco z odpadků, které za sebou nechávají turisté na břehu i ti, kteří se projíždí na různě velikých lodích.

Zlatohlávek Potosia cuprea - nejběžnější zde listorohý brouk.

V přístavu Betina mě zaujala jedna jiřička, která několikrát vlétla do průjezdu patřícímu k nábřežní restauraci. Vlezl jsem nezván do průjezdu a na volně visící žárovce se houpala jiřička. Jakmile mě spatřila vylétla. U stropu bylo přilepeno hnědé hnízdo, jakoby z keramické hlíny slepené.Byly to však části hnědých lastur, které byly přilepeny na povrchu hnízda.

Hrdlička divoká Streptopelia turtur na zahrádce u domu v Betině

Dlouho jsem čekal na krmení mláďat, ale pak díky horku a nepochopení obyvatelů domu, kteří nechápali proč filmuji jejich dům a dvorek jsem dal přednost dobře vychlazenému pivu v nejbližší restauraci. Hnízdo jiřičky Delichon urbica bylo asi 10-12 metrů od břehu moře v přístavu. v chodbě domu  asi dva a půl metru vysoko, téměř u stropu.

Včelíny na ostrově v místě chráněné archeologické rezervace, jsou důkazem zde pěstované včely medonosné.

Zde prodávaný akáciový včelý med

Z dalších živočichů jsem předpokládal, že se zde setkáme s některým ze zdejších druhů hadů, měl jsem na mysli zde patrně hojnou zmiji růžkatou. Procházeli jsme zdejší krajinu záměrně ne po cestách, ale v divokém podrostu, v poledním úpalu a po kamenitých stráních a sutinách. Dokumentoval jsem videonahrávkou několikrát přítomnost ještěrky zelené nejspíš však šlo o samce Ještěrky travní Lacerta taurica, jednou opravdu na kamenité stráni, ale dvakrát uprostřed města MURTER. Bylo to jednou na vybetonované pěšině k zdejšímu kostelu sv.Michala a pak na betonové zídce na nábřeží v Betině asi tak 10 metrů o kraje moře, která sloužila jako mětská pláž.

Místo nálezu fosilního otisku druhohorních liliic,

Jedna část fosilie druhohorních lilijic z Murteru, ukazuje na to ,že v minulosti byl celý ostrov pod hladinou moře

Ryby v moři byly u pobřeží jen potěr ve velikosti od tří cm do 10 cm, na pláži ve Vodicích jsme viděli i hejna 30 cm velkých  světlých sledˇovitých ryb.Nejspíš jde o sardel Engraurtis encrasicholus. 

Ryby byly vždy v hejnu asi 10-50 členném a zřetelně hledaly potravu u břehu jak na pláží, tak v přístavu. Těšil jsem se naivně na zdejší trh s rybami, kde uvidím jaké druhy se zde loví jak jsem se dočetl ve sto let staré knížce o dalmatských mořích.

400x zvětšený sediment mořské vody pod mikroskopem,bakterie,cytoplasma prvoků,schránky dírkonožsců

 Dnes je obchod s rybami neosobní studený poloprázdný obchod, kde není nic k vidění natož k fotografování, jen zápach je zde nefalšovaný.Jednou večer, kdy jsme již spěchali s nákupem dělat večeři vyrovnával místní mladší občan na betonovou zídku několik na kost zmražených ryb.

Dole i nahoře sediment mořské vody, nahoře sediment sočený při 600g, dole při 2000g - nahoře zbytky vyšších organismů a planktonů, dole drobné bakterie, obarveno Giemsou a Gramem

Konkrece mořských mikroorganismů dole,sediment mořské vody

zbytky planktonu v mořské vodě

Uprostřed silně narostlá bakteriální kultrura v BSK mediu za 24 hodin při 32 C

Agarozový elektroforézový obraz po obarvení Eb bakteriiální kultury z mořské vody při použití LD primeru. Odzhora DNA Borrelia afzelii,Borrelia burgdorferi s.s.,třetí jamka velikostní marker,čtvrtá-6 jamka DNA z mořské vody = pozitivní na genom Borr.burgdorferi s.l., ostatní jamky kontrolní DNA různého druhu.

Slaný agar "přeplazený" pohyblivou formou bakterie

Mikroskopický obraz narostlé kultury na slaném agaru, drobné tyče, obarveno kryst.violetí, zvětšeno 400x, velmi podobné bakterii rodu Proteus

Identifikace produktu amplifikace DNA z mořské vody nahoře:

Odzhora 1 část(5 jamek) primer BG pro Borrelia gariinii ve všech vzorcích negativní včetně DNA z mořské vody.V dolní části 1.Kontrola DNA Borrelia afzelii =+, 2.velikostní marker, 3.a5.Vzorek neg.lidské krve = - 4.DNA z mořské vody= +

 Byly to silné téměř kruhovité ryby v průměru asi 10-15 cm ne nepodobné piraňám. Měl tam i malou váhu a tak si připravoval zdejší prodej pro nadcházející večer.

Na pláži Solnica ,ve stejnojmenném zálivu ostrova jsem měl možnost dokumentovat přítomnost malého Kraba obecného (Carcinus maenas), který se dostal na pláž s přílivovými vlnami. Na plážích byly pečlivě vysbírány všechny lastury, až po nejmenší.

Kupodivu manželka pečlivě hledající ulity nalezla schránky mořských mlžů a plžů u zdi kostela sv.Františka v navezeném písku téměr na nejvyšším místě ostrova.

Ulity mořských měkýšů nalezených ve vybagrovaném písku na vrcholu ostrova u kostela sv.Františka(Vpravo dole 2x Vřetenovka (Fusus) Nadnima vpravo a vlovo Střenka růžová - (Solenocurtus strigilatus)nadnimi odleva malá vřetenovka a tři Kužele (Conus) Nahoře 5 nevětších ulit je patrně od suchozemského druhu zdejší páskovky.

Na plážích, díky čiré vodě bylo vidět v asi tak 50 cm hloubce množství slizovitých vakovitých hu, ne nepodobných použitým kondómům.Přesvědčil jsem se, že jde o slizovitého tvora. Na pláž se dostávaly s příbojem i kousky zelených a hnědých mořských řas.

 Ulva lactuca - Mořské zelené řasy - mořský salát  u břehu v přístavu

Nahoře rucducha rodu Chondrus

 V přístavu v čiré pobřežní vodě bylo vidět větší množství slávek jedlých a nejběžnějších zde malých konických, hnědých mořských plžů, přichycených na kameni.

Slávky jedlé (Mytilus edulis)na kraji v murterském přístavu

Slávky v čiré přístavní vodě v hloubce 30 cm.spolu s nerošířenějším mořským plžem Břežankou obecnou - (Littorina littorea) který byl na spodní části kamene.

U městské pláže obce Betina na ostrově jsme zde nalezli hnízdo miskovitých vilejšů, které jsem nafilmoval na video a budu je moci přesněji určit později.Setkali jsme se též se suchozemskými plži na listech neznámého stromu. Na zmíněné Betinské pláži jsme viděli také párek Kulíka písečného (Charadrius hiaticula). Obecně se zde vyskytují též vrabci domácí (Passer domesticus), avšak nějací světlejší a čistější než u nás a hodují na zbytcích jídla ve všech venkovních zahjrádkách reastaurací.

Suchozemský plź, nějaká neznámá zdejší pásovka ve městě.

Z hmyzu si každý návštěvník ostrova všimne večer malých komárů. Nevěnoval jsem jim pozornost, pátral jsem v porostu profesionálně po klíšťatech. Ale neuspěl jsem.Na mnoha kvetoucích rostlinách byli zlatohlávci k nerozeznání od našich druhů. Přímo na terase domu, kde jsme bydleli jsem nafotografoval zdejší rudou ploštici.

Červená ploštice Rhinocoris iracundus -Zákeřnice červená přelezla z olivovníku na náš balkón

Z dalšího hmyzu zde byli nápadní motýli. Přímo v městských zahradách létalo několik otakárků ovocných, hnědásků, žluťásků a modrásků.V místnosti jsme měli též štíhlou ploštici Pithanus maerkeli Večer jsme přímo v apartmánu slyšeli koncenrtovat cikády, stejně tak jako na starých stromech v podvečer v centru města.

Otakárek ovocný Iphiclides podalirius pijící ze stružky vody

Po krátkém pátrání mezi vápencovými kameny v sutinách zídek jsem nalezl fosilní otisky patrně nějakých mořských lilijic z druhohor. Předpokládal jsem, že zde bude více paleontologického materiálu.

Pokud se mušlí a lastur, dokonce i korálů ze zdejších moří týká, ty lze nalézt jen na na místním tržišti a k tomu ještě většina pochází z jiných moří.

 Ukázka typického zdejšího zboží - " ulit z Jaderského moře" i když obchodníci nabízejí jako zdejší nálezy i tichomořské a atlantické měkkýše, i nálezy z Indického oceánu – schránky tropických homolic  a zavinutců.

Vpravo Surmovka čeřitá Buccinum undatum

Dole Věžatka obecná Turritella communis

Soška sv.Antonína na houbovníku rodu Fungia s kousky korálu rodu Astroides

Atlatický Murex radix - dole vlevo

Při určování rodů a druhů použito následujcí literatury:

Foto original Yvonna a Jiří Ant.Votýpkovi, Praha 2008

Lasrury mořských plžů i mlžů, které byly nasbírány na Jadranu v roce 1963 a jsou v mé malakologické sbírce. Dne tyto ani jiné druhy není možné na veřejných plážích nalézt!

Schránka ústřice jedlé (Ostrea edulis) z Jardanu

Jedlá hřebenatka jakubská

ušně z jadranu

Přílepka

Krab poustevnický v ulitě

Ostranka jaderská

Slávka jedlá