Tvorba a sbírky

Jistě mu přitížilo i to, že jeho otec byl dlouholetým správcem sídla Hraběte Kinského v Praze.Strýc se v dolech nadřel, ztratil i část svého kdysi pevného zdraví a po návratu nalezl zaměstnání jen ve Sběrných surovinách.

Tomuto podniku pomáhal i při nedělných vykládkách vagónů na nádraží, aby si vydělal nějakou korunu navíc pro rodinu. Jeden vlak přivezl i neznámou rudu z Ruska. Strýci se kámen líbil a tak několik kusů nabídl svému tchánovi, mému dědovi Antonínovi.

Od dědy jsem část kamenů vyškemral. Posléze mi je matka vyhodila a navrhla, abych si z nich udělal na zahradě skalku. Skalku jsem udělal, dokonce jsem ji doplnil několika geodami a nebroušenými acháty - byla z toho taková mineralogická skalka.

Po létech, když jsem začal sbírat minerály vzal jsem zase domů poslední kusy, které jsem ještě nalezl.Byl to nepatrný zbytek, většina zmizela pod povrchem záhonů a trávníků zahrady Dřív jsem myslil,že jde o kameny pro výrobu hnojiv o apatit, nebo fluorit.Kameny byly zajímavé hlavně svojí průsvitností a různou barvou. Téměř skelně bílou,fialovou,načervenalou ale i žlutou a zelenou.Podařilo se mi zachránit tři kusy 3-5 kilogramové alw jen nafialovělé barvy.

Má současná sbírka má mnoho exeplářů, které nejsou přesně mineralogicky určené. Dřív než jsem uveřejnil fotografie tohoto nálezu na WEB-stránkách, znovu jsem určil podle příruček druh minerálu.

 Zjistil jsem ,že se opravdu jedná o fluorit., který mohl být přivážen z Ruska pro výrobu fosforečných hnojiv nebo jako přísada do tavících směsí do skláren.To nebylo žádné překvapení. Navíc byly kusy rudy krásné a tak jistě neskončily jen v mé sbírce..

 Na povrchu zrnitého průsvitného fluoritu je vrstva krystalické slídy, místy připomínající zelený pseudomalachit. Ve skutečnosti na denním světle je povrch více zelený než ukazuje fotografie.

Jde zde patrně o nějkou sloučeninu s mědí. Také ovšem by se mohlo jednat o sloučeniny uranu a vápníku - autunit nebo torbenit.

Vryp a tvrdost odpovídá. Zkusil jsem posvítit na povrch ultrafialovým světlem neznámé vlnové délky a zdá se, že některé části nerostu opravdu fluoreskují. Nejsem si jist, ještě pro jistotu se pokusím postavit nerost na citlivý fotomateriál - snad se mi potvrdí, že se mýlím.

 Kdyby opravdu šlo o sloučeniny uranu pak by to znamenalo, že k nám na výrobu průmyslových fosforečných hnojiv docházely z Ruska i radioaktivní sloučeniny, které se posléze dostávaly do hnojené půdy.Také při použití v sklářských směsích by asi radioaktivita nijak lidem neprospívala. 

V normálním světle, snímek dole

V ultrafialovém světle, snímek dole

v normálním světle,snímek dole

v UV světle,snímek dole.