Působí obtíže při lymeské borrelióze jen borrelie?
9. Je spirochéta Borrelia burgdorferi sensu lato opravdovým etiologickým agens lymeské borreliózy?
odů a druhů klíšťat jsou na zemi stovky. Na území České republiky žijí následující rody adruhy:
Ixodes ricinus
kresba tužkami J.A.Votýpka
Obrázek nahoře samec klíštěte Ixodes ricinus který v dospělosti nesaje krev
Kresba tužkami J.A.Votýpka
Obrázek nahoře: Samice klíštěte obecného (Ixodes ricinus) před nasáním krve.Po nasání zvětší značně svůj objem i barva zadečku se změní většinou na podobu bílého nebo šedého rozvásnělého vaku. Po tomto nasání klade vajíčka (až 500 ks) a hyne.
Ixodes hexagonus
Ixodes triaguliceps
Dermacentor reticulatus
Kresba tužkami J.A.Votýpka
Haemaphysalis concinna
Na sousedním území Slovenské republiky a dále na východ a jih žijí mimo uvedených i následující druhy, které vzácně a příležitostně je možné nalézt i u nás:
Dermacentor marginatus
Hyalomma aegyptium z Albánie, ze želvy Testudo hermannii
Haemophysalis punctata
Haemophysalis inermis
Hyalomma marginatum
Při zákusu klíštěte se při vhodných podmínkách může přenést do vytvořené ranky v kůži nejen velké množství pathogenních spirochét např. Borrelia burgdorferi s.lato ,ale též několik dalších původců lidských onemocnění. Bylo prokázáno, že klíšťata jsou schopna přenášet na živočišného hostitele následující původce jmenovaných onemocnění.(Onemocnění přenášená klíštaty na území našeho státu jsou zvýrazněna tučným písmem)
Prvoci:
Babesia
Vzhled prvoka rodu Babesia tak jak jej částečně vidíme v elektronovém mikroskopu
akvarel s perokresbou J.A.Votýpka
Babesia bovis Babesioza
Babesia divergens
Babesia microti
Babesia bigemina Texaská dobytčí horečka
Babesia gibsoni
Červené krvinky s prvoky Babesia divergens u psa s akutní formou babesiózy.
Toxoplasma gondii Toxoplasmosa – suspektní přenos klíšťetem
Borrelie
Borrelia hispanica Navratný tyf španělský
Borrelia duttoni Návratný tyf africký
Borrelia crociduri
Borrelia kochi
Borrelia russi
Borrelia japonica
Borrelia andersonii
Borrelia tanukii
Borrelia turdi
Borrelia lusitaniae
Borrelia lonestari
Borrelia berbera
Borrelia aegyptica
Borrelia marocana
Borrelia sogdiana
Borrelia persica Návratný tyf perský
Borrelia caucasica Návratný tyf kavkaský
Borrelia sogdiana Návratný středoasijský tyf
Borrelia latysevi
Borrelia uzbekistanica
Borrelia carteri Návratný tyf indický¨
Borrelia novyi Návratný tyf severoamerický
Borrelia turricatae
Borrelia hermsi
Borrelia parkeri
Borrelia burgdorferi Lymeská borrelióza
Borrelia garinii Lymeská borrelióza
Detail středu těla Borrelie garinii vykultivované v BSK mediu.Foto trasmisní elektronová mikroskopie foto RNDr.J.Bašta
Borrelia afzelii Lymeská borrelióza
Kresba těla spirochéty rodu Borrelia, nahoře průřez tělem, vlevo různé formy spirál jedinců rodu, vpravo cysta
Kresba akvarelem a perem J.A.Votýpka
Borrelia valaisiana Lymeská borrelióza
Borrelia bissetti Lymeská borrelióza
Borrelia venezuelensis Návratný tyf středo a jihoamerický
Borrelia neotropicali
Franciselly
Francisella tularensis tularemie
Rickettsie
Coxiella burnitii Q-horečka ( Balkánská horečka)
Rickettsia rickettsi Americká klíšťová riketsióza
Rickettsia africae Africká skvrnitá horečka
Rickettsia rickettsii Horečka Skalistých hor RMSF
Rickettsia var.pijperi Klíšťová skvrnivka jihoafrická
Rickettsia conori Marseillská horečka(Středozemní horečka)
Rickettsia australis Qeenslandská skvrnitá horečka
Rickettsia japonica Orientální skvrnitá horečka
Rickettsia helvetica Horečnatá perikarditida
Rickettsia sibirica Severoasijská skvrnitá horečka
Rickettsia slovaca Tibola
Rickettsia mongolotimonae Astracháňská horečka
Anaplasma phagocytophilum Lidská granulocytární ehrlichióza HGE
Ehrlichia chaffeensis Lidská monocytární ehrlichióza HME
Ehrlichia ewingii Ewingova ehrlichióza
Ehrlichia canis Psí a lidská ehrlichoóza kostní dřeně
Bartonelly:
Bartonella henselae Bartonelosa
Kresba bakteriální buňky rodu Bartonella,zářez na kraji bakterie
kresba tužkami a akvarelem J.A.Votýpka
VIRUSY
Flavivirus Evropská klíštová encefalitida
: Flavivirus Ruská jaroletní encefalitida
Flavivirus Skotská enfefalitis –Louping ill
Flavovirus Nemoc Viru Powasan
Nairovirus Krymská- konžská hemorrhagická horečka
Nairovirus Nirobská nemoc ovcí
Flavivirus Omská hemoragická horečka
Flavivirus ; Bukovinská hemoragická horečka¨
Flavivirus Nemoc Kyasanurského lesa
Orbivirus Kemerovo Klíš´tové horečky
Tribeč,Lipovník,Koliba
Flebovirus Uukuniemi Potepelská endemická horečka
Bunyavirus Bhandža Východoslovenská horečka
Coltivirus Colorado tick fever
Coltivirus Eyach Virus menigoencefalitidy
Alphavirus Západní koňská encefalitida WWE
Alphavirus Východní koňská encefalitida EEE
Alphavirus Venezuelská koňská encefalitida VEE
Jak je vidět z neúplného přehledu výše uvedeného je možné,že při zákusu klíštěte a za vhodných podmínek se dostane do organismu i několik původců různých nemocí. Závisí však na obranyschopnosti hostitele, zda se vůbec a kteří parazité uplatní.Navíc jsem přesvědčen, že klíšťata mohou příležitostně přenášet i další původce lidských i zvířecích onemocnění, především řadu druhů prvoků , plísní a červů, kteří ve výčtu nejsou uvedeni. Zároveň se zdá být podceněna úloha ricketsií i v našich podmínkách. Napovídá tomu průběh řady onemocnění po zákusu klíšťat. Je i pravděpodobné,že se při sílící migraci a kolonizaci našich území obyvatelstvem ze vzdálených zemí se také výrazně rozšiřuje paleta onemocnění k jejichž přenosu mohou pomoci i klíšťata.
10.Neúčinná léčba infekce způsobené Borrelia burgdorferi
Při vyšetřování velkého množství klinického materiálu jsme se dost často setkali s případem opakované pozitivity při průkazu specifické DNA u pacientů, kteří byli před časem léčeni na lymeskou borreliózu. Často mezi tísíci vzorky ,i po několika letech po léčbě, identifikujeme přítomnost specifické DNA Borrelia burgdorferi. Tato situace se může u některých pacientů mnohokrát opakovat. Nebýt dalších přímých metod pro průkaz živého původce onemocnění jako je kultivace nebo imunoelektronoptický průkaz, kdy je možné prokázat bezpečně spirochétu ve stejném klinickém materiálu snad bychom uvažovali i o možnosti začlenění genomu spirochéty do genomu hostitele, jak se v poslední době snaží genetici odbornou veřejnost přesvědčit. Zdá se, že vysvětlení je spíše v neúčinné a nedostatečné léčbě, nebo v rezistenci bakterií na současnou léčbu. Práce, které by se zabývaly citlivostí a rezistencí Borrelia burgdorferi na antibiotika a chemoteraupetika jsou ve světové literatuře vzácné a jen ze starší doby. V této souvislosti je jistě zajímavé, že pět let před objevením Borrelia burgdorferi jako původce lymeské nemoci zkoušel léčbu lymeské juvenilní artritidyA.C.Steere (12..Steere, A.C, 1977) penicilinem, erytromycinem a cefalexinem. U sedmi z osmi léčených pacientů se po dvou měsících od léčby projevily poškození kloubů, neurologické a srdeční anomálie.Léčba za použití uvedených antibiotiky již tehdy selhala. I pozdější práce upozorňují, že i po relativně bezpečné léčbě (minimálně 2 týdny cefriaxonem) je možné DNA Borrelie burgdorferi dokázat po klinickém relapsu (až v 40 %) a dokonce i kultivačně.(13..Oksi ,J.1999) Nicméně specifickou DNA bylo možné prokázat v pokusu na zvířeti i tři týdny po injekci varem usmrcených bakterií Borrelia burgdorferi. Z uvedeného lze usuzovat ,že identifikace specifické DNA , bez úspěšné kultivace prokazuje také jen na mrtvá těla borrelií po léčbě.(14..Straubinger,R.K.2000) Podle doporučení EUCALB se používá k léčbě lymeské borreliözy – v různých stádiích a při léčbě borreliové arthritidy, neuroborreliózy, borreliových kožních forem i borreliové karditidy následujících antibiotik:
| Antibiotikum | syn. | účinek | Rickettsie | Borrelie*) | Bartonella*) | Anaplasma/o |
| Amoxicilin | viz 1) | bakt.stěna | negat. | + - | negat. | negat. |
| Ceftriaxon | viz 2) | bakt.stěna | negat. | + - | + | negat, |
| Cefotaxim | viz 3) | bakt.stěna | negat. | + - | negat. | negat. |
| Penicilin G | viz 4 | bakt.stěna | negat. | + - | + | negat. |
| Doxycyklin | viz 5) | proteosynt. | + | + - | + | + |
| Cefuroxim | viz 6) | proteosynt. | negat. | + - | negat. | negat. |
1) Amoclan,Augmentan,Amoxiclavulan 1 a, Amoxiplus,Clavamox
2) Rocephin
3) Claforan
4) Retarpen
5) Deoxymykoin,Vibramycin,Doxybene,Doxyderm,Doxydyn,Doxyhexal,Supracyklin,Vibravenos
6) Zinkat,Curocef,Furoxim,Zinacef
| Antibiotikum | Syn. | účinek | Rickettsie | Borrelie+) | Bartonella*) | Anaplasma/o |
| Erytromycin | viz 7) | proteinosynt. | + | + | + | negat. |
| Roxitromycin | viz 8) | proteinosynt. | negat. | + | negat. | negat. |
| Spiramycin | viz 9) | proteinosynt. | negat. | + | negat. | negat. |
| Azitromycin | viz 10) | proteinosynt. | negat. | + - | + | negat, |
7) Akne Cordes ,Aknemycin ,Eryaknen ,Erystad ,Erythrocin ,Meromycin Stiemycin, Monocin ,Pediatrocin ,Semibiocin ,Eryderm, Inderm, Monomycin, Staticin
8) Rulid, Roxigrun
9) Rovamycin, Selectomycin
10) Summamed, Zintromax,Ultrion
Poznámky:
+) celé spektrum borrelií způsobujících lymeskou borreliozu
*) Bartonella henselae
/o) Anaplasma phagocytophilum
Zdá se, že klasické schéma léčby akutního stádia (doxycyklinem) pokud dávkování je schopno vytvořit dostatečnou koncentraci v tělních tekutinách a udržet ji dostatečnou dobu, stačí znemožnit množení spirochét, ale zároveň také dalších patogenních agens, které mohou přenášet klíšťata. Jsou to z prvoků Babesie, z bakterií Bartonelly, některé gram+ a gram- koky, gram-bakterie, a dokonce Rickettsie a Ehrlichie i Anaplasmy.S ohledem na to,že doxycyklin je výrazně bakteriostatický je zřejmé, že přetrvává část mikroorganismů v těle pacienta i po léčbě. Při a po léčbě musí organismus sám aktivací obraných sil především z oblasti buněčné imunity zneškodnit zbytek živých spirochét. Spirochéty nesnadno vytvářejí rezistentní mutanty .Značné množství produkovaných plasmidů však upozorňuje i na to, že by bylo možné pomocí „R-faktoru“ přenášet rezistenci na antibiotika i v tomto případě, dokonce i od jiných druhů a rodů bakterií. Také indukcí tvorby nových enzymů, které jsou schopné rozkládat antibiotika mohou snad i spirochéty přežívat v těle pacienta.Zdá se že východiskem pro účinnou léčbu lymeské borreliózy je opakovaná, kombinovaná léčba za současné podpory imunitního systému pacienta. Zdá se že nejvýhodnějším obdobím pro přeléčení chronických borrelióz je právě zimní období, kdy častěji vycestují deponované spirochéty do krevního řečiště a jsou přístupnější účinné koncentraci antibiotik.Prakticky všechna používaná antibiotika v léčbě lymeské borreliózy jsou bakteriostatická a širokospektrá. Výhodou používaných antibiotik je, že působí i proti dalším patogenům ,která přenášejí klíšťata. Je dokonce možné uvažovat vážně o tom, že řada pozdních klinických obtíží souvisejících se zákusem klíštětem je důsledkem jiné než borreliové etiologie a lze je přičítat aktivací původců jiných infekcí, které jsou přenášeny klíštětem.
Švýcarský mikrobiolog Willi Burgdorfer, který první objevil v krvi dětí s juvenilní artritidou spirochétu rodu Borrelia, která poté byla vyhlášena za původce lymeské borreliózy a byla pojmenována po něm. Dr.Burgdorfer se většinu svého života zabýval patogenními rickettsiozami, slavný se stal však objvem spirochéty. V poslední době se v klíšťatech společně se spirochétami rodu Borrelia nacházejí i patogenní rickettsie, jimž se přisuzuje též něco z projevů lymeské borreliózy, možná že jejich důležitost v průběhu onemocnění ještě vzroste a lymeská borrelióza dozná revizi-
