Nahoře hlava norka amerického dole norka evropského

Norek evropský (Mustela lutreola) původní naše lasice podrodu Lutreola,ještě žije u nás?

 (článek je stále v přípravě a doplňování)

Lebka z Horoměřic 1993

Původní lebka ze Strážiště z r.1966

Poslední ulovený exemplář.

Tento druh žijící všude utajeným převážně nočním životem byl kdysi intenzivně loven a tak se uvádí, že poslední exemplář byl uloven v r.  1896  na Jindřichohradecku. Tento jedinec je nyní ve sbírkách Národního musea v Praze.(1,2)

Norek evropský tmavá forma

Akvarel J.A.Votýpka

Lebka od myslivce R.Práška z Horoměřic

Původní lebka norka evropského ze Strážiště

O této doby nebyl hmatatelný doklad ve formě kožky nebo kosterního materiálu o tom, že tento druh ještě žije na našem území. Pozorování tohoto druhu bylo několikrát zveřejněno našimi zoology  Janda uvádí údaj o evropském norkovi z okolí Hranic na Moravě z roku 1898  

Norek evropský světlá forma, světlá skvrna na tlamě ¨zasahuje až k čenichu , není nikdy na hrudi

Akvarel s perokresbou J.A.Votýpka

Pozorování „vymřelého druhu“ v ČSR

Pozorování norka evropského uvádí v roce  1934 Zdeněk, 1938  Želízko, 1954 Komárek, 1955 Feriancová a Komárek,1955 Bárta, 1956 Bárta ,1957 Adamec,1958 Řehořek. 1966 Votýpka. Na druhé straně většina zoologů popírá výskyt tohoto druhu na území Československa po roce 1896. 1924 Jirsík,1959 Velek, 1964 Mazák.(3) Většinu pozorování považují za záměnu s norkem americkým, uprchlými z kožešinových farem, kde je i u nás hojně chován. Dokládá se to třemi exempláři ulovenými ve volné přírodě v roce 1963 (Louny, Všeborovice u Karlových Var,Uničiv u Olomouce), které druhově patřili k jedincům norka amerického. Do roku 1966 nebyl pro výskyt norka evropského hmatatelný materiál.

Norek americký má na rozdíl od volně žijícího norka evropského hustší srst vhodnou na kožešinu,Akvarel s perokresbou J.A.Votýpka,Bílá skvrna je pouze na dolní čelisti a zasahuje na hruď

Lebka z Horoměřic

lebka ze Strážiště

Nález lebky patrně náležející norkovi evropskému?

V roce 29.7.1966 u obce Strážiště (okres Litoměřice) v lesním remízku při cestě do obce Hrušovany byla nalezena intaktní lebka, která ležela s ostatními kosterními ostatky nedaleko osazené liščí nory.

Liščí nora kde byla v roce 1966 nakezena lebka norka

 Příští rok byla nabídnuta zpráva o nálezu redakci časopisu Živa, Myslivost a Polovníctvo a rybárstvo. Myslivost a Polovníctvo a rybárstvo uveřejnili články o nálezu v roce 1968 i s fotografií lebky. Článek recenzoval Dr.I.Heráň  z Národního musea a dr.V.Mazák z Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Rozdíly mezi lebkami norka evropského a amerického podle V.Mazáka,překreslil J.A.Votýpka

Norek americký?

Tchoř tmavý nebo světlý?

 Ti se shodli na tom,že jde o lebku tchoře (Putorius eversmanni) a ne norka.Zmínění měli ke srovnání  jen 3 ks lebek druhu Mustela lutreola. Protože toto zjištění bylo v rozporu s rozpoznávacími znaky rodů i druhů tak jak je uvádí světová literatura i článek V.Mazáka (3)zaslal jsem lebku ještě Dr.Pelikánovi do Ústavu pro výzkum obratlovců v Brně. Dr.Pelikán původně uvažoval o norkovi, později materiál přiřadil rodu Putorius s tím, že nelze rozhodnout zda jde o druh P.putorius nebo P.eversmanni., tedy o tchoře tmavého či světlého. Též dr.Pelikán uvádí že jde nejspíš o dospělou samici zmíněného druhu. S tímto konstatováním jsem se nespokojil, lebka zůstala v mých rozsáhlých sbírkách.S rozpory v určení jsem se stále nesmířil, uveřejním podrobnosti při identifikaci.

Článek v Myslivosti roku 1968

Nová faunistiká studie hledající žijícího norka v ČR.

Potěšilo mě po  čtyřiceti jedna letech , že se provádí i na území dnes již jen České republiky průzkum výskytu  evropského norka ,nyní již zařazeného systematicky jinak podle analýzy DNA jako Mustela lutreola do podrodu  Lutreola spolu například s lasicí sibiřskou (Mustela sibirica) kdežto norek americký(Musela vison) byl zařazen do zcela jiného podrodu Vison spolu s vymřelým norkem mořským (Musela macrodon), který údajně vymizel v roce 1894.

Ukázka archivovaných dotazníků z roku 1967 ze všech polesí Litoměřicka

Stále věřím ,že evropský norek u nás žije velmi skrytým životem

Zveřejňuji zde informace našem nálezu z roku 1966 s tím, že se snad ještě podaří znovu podrobněji identifikovat druh nálezu tak aby byl v souladu s determinací podle zahraniční odborné literatury.

Moderní technika nočního dálkového fotografování skýtá naději na průkaz!

Přeji přátelům přírody šťastné noční pozorování a nebo rafinovanost při nočním fotografování tohoto vzácného a velmi plachého zvířete.

Problém? Jak poznat norka evropského v přírodě?

Poznatky jsem musel hledat jen ve starší, až ve velmi staré literatuře, musel jsem sáhnout i ruské  literatuře v originále. To vše proto, že dnešní zoologové se „vymřelým“ norkem v Čechách nezabývají a každé jeho pozorování považují za záměnu s norkem americkým, který utekl z kožešinové farmy, někdy tvrdí,že jde i o záměnu s tchořem.

Rozdíly mezi tchořem a norkem evropským a rozdíly mezi norkem americkým a evropským.

 

 

 

 

Vzhled.

 

 

 

Norek evropský je monotoně tmavě hnědý až černý s výraznou bílou skvrnou  kolem čenichu a úst.

Tchoř má na obličejové části hlavy celou masku světlejších částí. Norek je tmavý i na břišní části těla i na hrdle. Norek je štíhlejší a subtilnější.Horek americký většinou není jednotvárně hnědočerný, může být až pískové barvy a má bílou skvrnu pouze na spodní části tlamy a na hrdle.

 

 

 

Stopa.

 

 

 

Norek má na stopě náznaky plovací blány, zřetelné pouze na bahně..Stopa je podobná vydře a tchoři ale je menší a plovací blána je pouze do poloviny prstů.

 

 

 

Typické  chování.

 

 

 

Při vyrušení norek prchá do vody – tchoř prchá po souši.Norek nikdy nevychází za dne, spí až do pozdního soumraku. Nedá se vyrušit, nevydává výstražné zvuky a není útočný a kousavý.  V noci pravidelně navštěvuje lidské skládky a  okolí suchých záchodů.

Norek a jeho doupě není nápadné typickým pachem malých šelem (vydra,tchoř,kuna aj) Loví s oblibou drobné hlodavce, raky, žáby. Z košů a vezírků se zmocňuje ryb tak, že si prokouše otvor pod hladinou. (Tchoř vleze horem do koše)

 

 

 

Oblíbený biotop.

 

 

 

Norek miluje tichou lokalitu, nejraději má vysoké  zarostlé břehy kterými protéká malý potok.. Tam kde nejsou vysoké břehy zdržuje se v rozsáhlých rákosinách. Výborně plave, většinou pod vodní hladinou. S oblibou se usadí v nenavštěvovaném území v opuštěných dřevěných stavbách. Vyskytuje se zásadně blízko nebo na územích, kde jsou močály a bažiny, které jsou pro člověka v létě nepřístupné. V zimě umí lovit i pod ledem.

 

 

 

 

 

Citovaná literatura:

 

 

 

1.Záleský,M., 1924     Norek (Lutreola lutreola L.) na Jindřichohradecku

                                   Česká myslivost 28/4/: 67-68

2.Záleský,M., 1930     Jak byl uloven poslední český norek (Lutreola lutreola L.)

                                   Vesmír 9 /44/: 84

3.Mazák,V.,    1964    Několik poznámek o rodu Lutreola Wagner 1841 v Československu

                                   Lynx – Novitates mammaliologicae  3 : 17-29

4.Votýpka,J.A.1968    Našli norku – zprávy

                                   Polovníctvo a rybárstvo, Obzor Bratislava 3: 12

5.Votýpka,J.A.1968    Norek evropský v Čechách

                                   Myslivost, 5:41

6.Votýpka,J.A.1970    Výzva všem chovatelům norků

                                   Chovatel 11/1970 :258

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1764/

 

http://www.funet.fi/pub/sci/bio/life/mammalia/carnivora/mustelidae/mustela/index.html