Tvorba a sbírky

Chceme-li mít v revíru velké šelmy musíme je přikrmovat.

Stále častěji se setkáváme s informacemi o množících se útocích medvědů na nádoby s odpadky v  těsné blízkosti lidských sídlišť. Již nejen v amerických a kanadských národních parcích, ale i v Tatrách, Karpatech i Rodopech. Od původních  jedinečných setkání nadšených turistů, kteří si tak pořídili raritní fotografie, došlo již i na ničení odpadových nádob ,úlů a jiných míst,kde se nacházejí zbytky potravy, kterou medvědi hledají. Jak  víme ze zahraničí zajímavé jsou i lidská tábořiště a dokonce medvědi důkladně prozkoumávají  i motorová vozidla.  Spíše náhodou pak občas dochází k přímému kontaktu velké šelmy s člověkem, které skončí  i vážným poraněním. Tím se mění názor veřejnosti na  přítomnost šelem v blízkosti člověka.

 Dochází pak k pokusům o odchyt, k odstřelu nebezpečných zvířat a nejrůznějším opatřením jak zabránit medvědům v přístupu k potravinovým odpadkům. Tím vlastně posouváme vynalézavé šelmy do větší blízkosti člověka, brzy se nebudeme divit ani jejich pokusům proniknout do lidských obydlí .  Možná že je dovedeme i  k situaci, kdy po loudění o potravu dojde k pokusům o loupež zavazadel s potravinami přímo v kontaktu s turisty. Mnohé laiky tato situace děsí. Většinu odborníků  takový vývoj nepřekvapuje a zná i důvody,které k tomu vedou. Bohužel nediskutují a neprosazují veřejně svůj správný názor.

Kdysi  medvěd byl v Evropě značně rozšířeným zvířetem. V posledních dvaceti letech bylo v Evropě kolem desetitisíc jedinců medvěda hnědého. (Ursus arktos arktos) Podle paleontologických nálezů  bylo v období před 70-100000 lety na evropském kontinentu  nejméně 100- 1000 krát více jedinců různých druhů medvěda. Na konci poslední ledové doby to byl například u nás největší medvěd jeskynní (Ursus  spelaeus) dosahující hmotnosti až 300 kg. Medvědi vždy patřili mezi všežravce. Aby našli dostatek potřebné potravy potřebují  plochu i několik tisíc hektarů. Z masité potravy, která není jejich hlavní potravní složkou medvědů požírají především mršiny, vejce, drobné obratlovce,měkkýše, hmyz a ryby. Velkou část jejich potravy tvoří sladké ovoce, bobuloviny, hlízy a kořínky, pupeny a houby, dnes i potravinové odpadky člověka.

 Na Slovensku žije kolem jedné tisícovky medvědů na poměrně malém území, které je silně turisticky navštěvováno. Přitom počet medvědů stále stoupá. V celé  Evropě za posledních padesát let stoupl počet medvědů pětkrát. V současné době žije nejvíce medvědů v Rumunsku – pětkrát více než na Slovensku  a pak v zemích bývalé Jugoslávije  - třikrát více než na Slovensku.V ČR žije 5 medvědů, 10 vlků a 208 rysů. Odhadem se uvádí též že v západná části Ruské republiky ,Pobaltí a ve Skandinávije žije kolem 30 tisích mědvědů. Na několika dalších izolovaných lokalitách žijí medvědi. V Alpách se prý jedná o tři desítky a v Polsku o téměř stovku jedinců. Chceme-li předejít konfliktům mezi člověkem a medvědem je nutné umožnit  nerušeně obývat  medvědům dostatečně velké území.Za posledních dvacet let došlo na Slovensku k napadení člověka medvědem  téměř v 20 případech. Ani v jediném případě člověk nebyl zabit, pouze zraněn. To by znamenalo, že by na Slovensku měl medvěd mít při současném počtu(1000 jedinců) k dispozici zhruba 5 miliónů hektarů. To za předpokladu, že jeden kilometr čtvereční má 100 hektarů  je o něco málo více než plocha celé Slovenské republiky! (48 845 km čtverečních). Zde je zřetelné,že současná populace medvědů na Slovensku nemůže uspokojit přirozeně své potravní nároky vzhledem ke stísněnosti území na kterém žije. Navíc málokdo nechává ležet mršiny jiných zvířat včetně lovných zvířat v revíru, tak aby měl k nim  přístup i medvěd.

 To není běžné v moderní myslivosti. Sběr lesních plodů a hub je připravuje o další zdroje přirozené potravy. Navíc zde žijící významný všežravec stále se rozšiřující prase divoké ,které může na Slovensku dosahovat  odhadem 20 000 ks připravuje medvědy o většinu jejich potravy. Nezanedbatelný vliv má i stoupající stav  lišek, kterým prospívá  k rozmnožování i celoplošné očkování proti vzteklině. Myslím že  již není  třeba hledat další příčiny toho proč stále častěji medvědi hledají potravu u člověka.