Přímý průkaz vybraných hummáních infekčních neurotropnich agens u lovné zvěře z příměstské honitby MS Zemědělského družstva Velké Přílepy na okrese Praha západ.(1998-2000)
Jiří a Jan Votýpkovi,Praha
1.0.Úvod
1.1.Aspekty vzniku práce.
Lesníci z povolání,lesní personál,aktivní myslivci jsou ve vyšší míře vystaveni nebezpečí onemocnění nemocemi přenášenými krev ssajícím hmyzem, především infikovanými klíšťaty.Riziko se zvyšuje i častým přímým kontaktem se zvěřinou při ošetření a zpracování úlovků. Problematikou průkazu infekčních agens přenášených klíšťaty u lidí se zabývá Pracoviště ohniskových nákaz a Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu Centra epidemiologie a mikrobiologie, Státního zdravotního ústavu v Praze. Toto pracoviště má zájem o předběžný průzkum výskytu původců lidských neuroinfekcí i v lovné zvěři, jednoho z poten cionálních rezervoárů těchto infekcí. Konkrétně se jedná o pathogenní spirochéty
spirochéta rodu Borrelia- Foto ElM Dr.Hulínská SZÚ Borrelia burgdorferi, Borrelia garinii a Borrelia afzelii ,původce lymeské borreliózy (LB),původce lidské granulocytární erlichiózy (HGE) Ehrlichia species . Z DNA virů při jejichž onemocnění se objevuje řada psychomotorických a neurologických symptomů a které mohou přenášet členovci i na lovnou zvěř ,byly vybrány herpetické viry,virus cytomegalické inkluzní nemoci, EB virus - zdroj internet cytomegalovirus (CMV) a Epstein-Barrův virus původce infekční mononukleózy.Při své dlouholeté činnosti v mysliveckém sdružení s honitbou v těsné blízkosti Prahy,a nyní jako frekventant lesnické školy, mám přepoklady k systematickému sběrupotřebných vzorků pro zmíněný výzkum. Podle požadavků laboratoře jsem mimo sběru a preparaci vzorků vedl též počítačovou evidenci výsledků a jejich vlastní zpracování a dokumentaci. Část výsledků této práce bude použita k publikaci v odborném tisku. 1.2.Původnost práce a podobná problematika v literatuře. Námět práce, zpracování i výsledky jsou původní.Metodika izolace DNA je standardně používaná pro zpracování tkání klinických vzorků u lidského materiálu, výběr primerů a průkaz specifických produktů při PCR reakci jsou původní, vyvinuté Národní referenční laboratoří pro lymeskou borreliózu RNDr.D.Hulínské,CSc., a podléhají autorské ochraně. Přímým průkazem pomocí PCR borrelií u lovné zvěře se zabývali podle dostupné literatury:Burgess, E.C. a Windberg,L.A. u kojotů v Severním Texasu,1989(1) Kimura,K.E. a kolektiv v kůži jelena siky (Cervus nippon yesoensis),Japonsko 1995 (2) Matuschka,F.R.s kolektivem 1996(3) prokazovali původce lymeské borreliózy u veverky obecné (Sciurus vulgaris). Veverka foto Jan Votýpka Stejní autoři prokazovali Borrelia burgdorferi také u 34 zvířat, která nepatří mezi lovná. Jednalo se o tyto druhy:Rattus norvegicus,Apodemus flavicollis, Apomedus agrarius,Cletrionomys glareolus.V téže práci je diskutována úloha výskytu borrelií u dalšíchzvířat Peromyscus leucopus v Severní Americe,plcha Glis glis,bobrů,ježků,lišek,ptáků s ještěrek na evropském území.Průkazem přítomnosti pathogenních humánních agens včetně borreliíu volně žijících živočichů, zčásti u lovné zvěře jinými metodami než PCR se zabývali: Hubálek Z.a kolektiv,1995(4) u řady rodů a druhů z Českérepubliky patřících k lovné zvěři. Husa foto Jan Votýpka Jsou to Anser anser,Phalacrocorax carbo,Phasianus colchicus, Larus ridibundus,Columba oneas,Garrulus glandarius,Pica pica,a u rodu Anas. Sojka, foto Jan Votýpka Navíc mimo řadu volně žijícího ptactva také uvedení autoři prokazovali bakteriální agens i u v práci sledovaných Kos černý foto Jan Votýpka Turdus merula a Columba livia f.domesticus aj. Juřicová Z. a kolektiv, 1993 (5)se zabývala průkazem arbovirů u kormoránů (Phalacrocorax carbo cormorants). Olsen B. a kolektiv,1993 (6) se zabýval cyklem výskytu původců lymeské borreliózy u mořských ptáků a u klíšťat. Weisbrod A.R. a Johnson,R.C. 1989(7) se zabývali výskytem původců lymeské borreliózy u migrujícího ptactva v povodí řeky Saint Croix v USA. 1.3.Další záměry s problematikou. V budoucnu bych chtěl, do jednoho roku, práci rozšířit a doplnit ještě o výsledky rozboru klinického materiálu od aktivních členů MS. Tak,aby bylo možné dokázat vztahy mezi výsledky z rozboru tkání lovné zvěře a tkáňových tekutin zpracovatelů zvěřiny v témže území a ve stejném časovém období. 1.4.Poděkování. Chtěl bych poděkovat vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu a Pracoviště ohniskových nákaz Státního zdravotního ústavu v Praze paní RNDr.Dagmar Hulínské,CSc.,za odborné vedení při práci a za umožnění špičkové analýzy molekulárně genetickými metodami přímé detekce agens, svému otci J.Votýpkovi, pracovníkovi uvedené laboratoře za laboratorní zpracování materiálu a pořízení fotografické dokumentace. Dále chci poděkovat členům MS Hubertus a MS Zemědělského družstva Velké Přílepy za pomoc při shromažďování vzorků a koordinátorovi samostatné práce panu RNDr.Miloši Plánskému za cenné rady při zpracování. Liška pozitivní na Borrelie z Horoměřic,kapitální lišák 
