Jarní mrazové škody,příčiny a předcházení.
Roubovaná viná réva s mrazovými poškozeními při 2x -4,2 C
Jarní mrazové škody, příčiny a předcházení jim!
Letošní rok nás poučil. Po nepřirozeně vysokých teplotách na konci dubna, po období kdy téměř nepršelo a bylo krásné „letní“ počasí přišel při nočním vyjasnění v Čechách dva dny po sobě přízemní mráz.Měl jsem možnost tuto situaci sledovat na okraji Prahy. Právě jsme se přestěhovali z centra města na severní okraj velkoměsta na zahrádku, kde se daří ořechům, meruňkám, vínu a dalším ovocným dřevinám a dsalším rostlinám.
Poškození na pokojové rostlině Ficus elastica
Díky krásnému počasí vsem umístil na zahradu všechny své letité kaktusy, letnil jsem zde letitý kávovník a fikus. Noční mráz nás překvapil o to víc, protože při stěhování jsme nesledovali dost pozorně předpověď počasí.Když jsem ráno vyšel na zahradu nestačil jsem se divit. Vše bylo pod jinovatkou, listy fikusu i kávovníku, listy třešní byly sevřené a pokryty ledem.Když jsem druhý den hodnotil škody zjistil jsem že jsou na tom nejhůře keře vinné révy, vyseté lichořeřišnice a mladé výhony ořešáků
poškozená réva rychle regeneruje,ale úroda pro tento rok je pryč.
. Již druhý den zčernaly. Kávovník kupidivu měl jen některé listy zhnědlé, fikus velkou část listů poškozenu, někdy řeřichy uvadly konce výhonů u ořešáků znědly.Odkvetlé stromy si udržely plody, včetně meruněk, jabloní,třešní broskví i hrušní na kaktusech a sukulentech žádné škody!
Následky na vrcholové výhony Ginko biloba
Znám situaci na předmětném pozemku od padesátých let minulého století.Žádný rok pokud pamatuji jarní mrazy tak nezasáhly keře vinné révy jako letošní. Zajímalo mě to čím to je.
Mrazem poškozené vrcholy královského ořešáku
Zdá se mi že jsem našel odpověď. Před mrazy bylo poměrně dlouho sucho a velmi teplo. Prostě krásně. Ale v půdě scházela vláha. Rostliny révy rychle vypučely a připravily se i hojná květenství k rozkvětu. Právě v této době došlo k holomrazům.Ve fyziologii rostlin od Robina jsem se dozvěděl, že právě tato situace je velmi nebezpečná. Poslední vláhu převedla rostlina do pučících listů a květů. Nebyl již žádná rezerva pro ochrané mechanismy v případě hrozících mrazů, kdy rychle převádí rostlina další vláhu k ohroženým výhonům. Nebylo co použít. Jak jsem se přesvědčil révové keře měly půdu vyschlou na troud.Nebylo čím se bránit. Je to zcela obráceně než na podzim. Tehdy rostlina stahuje většinu vody do kořenů a na místa která jsou nejvíc chlazena měnícím se počasím přivádí tukovité látky.To že nebyl téměř poškozen teplomilný kávovník lze vysvětlit právě tím že byl dostatečně zaléván a mohl operativně použít vláhu na ochranu vegetačních částí rostliny.
Kávovník po dvou nocích s - 4,2 C!
Dnes už vím co dělat v podobných případech.
Když je na jaře dlouhé období krásného sluného počasí je třeba také zalévat i „sucho tolerující rostliny“ jako je réva.Před jasnou nocí kdy může teplota klesat k nule pak je třeba pozdě večer zalít rostlinu i na list. To vše pomůže zmenšit nebo zcala zamezit škodám z jarních mrazíků.
Pozdní květ jabloně v době kdy se již vyvíjejí plody-je to důsledek květnových mrazů?
Vědci hledají látky které zabrání zmrznutí vody
Podobný účinek má ale i mnohem jednodušší látka.
Živé organismy se před zmrznutím chrání proteiny, glykoproteiny nebo polysacharidy. Někdy obsahují hydrofilní a hydrofobní část, ale není to pravidlem. Rovněž mechanismy účinků jsou různé – tu prostě snižují bod tání roztoku, jindy povolí pouze vznik tak malých ledových krystalků, které buňku nepotrhají (a ty se nezmění na velké ani časem, tj. látka musí také bránit rekrystalizaci ledu).
Látky získávané z živých organismů i jejich syntetické ekvivalenty jsou každopádně drahé. Vědci z CNRS/Saint-Gobain a univerzity Claude Bernarda v Lyonu nyní zjistili, že podobně překvapivě funguje i jednoduchá molekula, zirkonium acetát ((CH3COO)xZr, z anglického názvu bohužel není jasné oxidační číslo zirkonu, může být 2, 3 nebo 4). Jednak přirozeně trochu snižuje bod tání roztoku (to dělá cokoliv rozpuštěného, i obyčejná sůl, ta ovšem nikoliv pár molekulami), ale především mění vlastnosti ledových krystalků – ty se stávají homogenní a tvoří se jen malé útvary. Navíc je stabilní (na rozdíl od složitých organických látek se nebude denaturovat, přecházet do koloidní formy apod.), lze snadno a levně připravit.
Uplatnění? V buňkách (třeba se skutečně jednou dočkáme nedestruktivní hibernace), ale i jinde. Námraza nám vadí na křídlech letadel, na silnicích, ledové krystalky nechceme ani v některých mražených potravinách, protože narušují texturu jídla.
Octan zirkonia se výrazně liší od složitých molekul a jak/proč vůbec funguje, to se v tuto chvíli neví. Každopádně může být inspirací pro hledání dalších látek s podobnými vlastnostmi.
Zdroj: ScienceDaily
Jiří Votýpka, Praha,Suchdol 20.5.2011
