Střípky z přírody
Můj pečlivý zahradnický pomocník - sýkora koňadra
Drobný,čiperný a krásný jen několik gramů vážící pomocnk mi pomáhá právě nyní sbírat všechen ten hmyz objevující se s hřejícím sluníčkem na záhonech.Díky jeho píli nemusím používat žádné chemické prostředky.Právě nyní mají sýkorky naspěch.Už stačili letost vyvést první své mladé a ti potřebují hlavně živočišnou potravu.A ještě jednu ne právě potěšující informaci.Sýkorky jsou milovníci tučného, to například olejnatých semen.Nepohrdnou ani volmě položeným mýdlem jak jsem pozoroval, dokonce jsem to také nafotil.V poslední době bylo pozorováno že sýkorky si nalezli další zdroj tuku.Na netopýrech které přezimují aresivně vyzobávají mozkovou tkáň!!
Chvála plevelů - jsou krásné,byť jedovaté také léčivé i magické...Vlaštovičník
Tento plevel přímo pěstuji.Nasadil jsem zmíněnou trvalku ke každé hrušni.Předpokládal jsem že mi účinky této rostliny pomohou při boji se zákeřnou houbovitou chorobou hrušní - rzí hrušňovou (Gymnosporium sabinae).Vycházel jsem z toho, že mimo to že rostlina působi protibakteriálně, protivirově, ale hlavně i proti plísním a houbám přeruší rozvoj choroby při střídání hostitelů hrušeň - jalovec (Juniperus chinensae,J.sabina).A předpoklad se potvrzuje.Hrušně jsou rok od roku zdravější opět plodí a nemají na listech dost nevzhledné plodnice zmíněné parazitické houby. Smekám před další bylinou našich předků, poté co jsem již také pokleknul před bezinkou, kterou k údivu pěstuji na své zahrádce.
Další vítaný pomocník na zahrádce - páteříček obecný.
Obecně se se nyní vyskytující brouček příbuzný světluškám, který žije jen několik týdnů je však velmi užitečný při boji hlavně s mšicemi.Český název má podle fráčku, ne nepodobnému s tím co nosili páteři.Ale o on i jeho larva si dovolí i na ostatní hmyz dokonce i na měnší slimáky.Chraňte jej,patří mezi tzv. měkokrovečníky což naznačuje že je křehký a lehce jej můžete dotykem poškodit.Během měsíce již klade vajíčka ze kterých se další generace bude vyvíjet celý rok.
Krade jako straka! Odpozorovaná moudrost předků.Nejenom že tento velmi inteligentní pták rád sbírá lesklé a zajímavé předměty ale je to nemilosrdný vrah ptáčat zpěvného ptactva.Nedávno jsem žasl když jsem z bezprostřední blízkosti viděl jak straka nese v pařátech ptačí mládě a za ním s velkým povykem asi desítka špačků. Pronásledovali zlodějku a nakonec ptáče zachránili.Byly doby kdy myslivci pronásledovali straky kde mohli a ani tehdy se jejich stavy nějak nemenšily. Nyní kdy je straka dokonce část roku hájena,a ani myslivci mnohde nemají zájem lovit tuto škodnou jí přibývá a důsledkem je že mizí drobní pěvci z měst i venkova.Pro zajímavost charakteristika zloděje a asi nejen u strak. Jako vyjímka v ptačím světě staví si straka hnízdo se stříškou aby jiní zloději nemohli jím krást mláďata z hnízda!!Něco mi to připomíná.
Obyčejná zvířata kolem nás - divoký holub hřivnáč
Tento největší evropský holub, který dosahuje v hmotnosti skoro jednoho kg,patří mezi lovnou zvěř v období od srpna do října kdy od nás odlétá do jižních krajin.Ve volné přírodě je velmi plachý,plachost ztrácí ve městech kde stále častěji hnízdí.V létě i při přenocování vyhledává blízkost vody,u nás vyvádí mláťata až 2x ročně.Zajímavé je že část holubů hřivnáčů neodléta na jih a do západní Evropy.Ti kteří se na jaře vrací jsou dobře vykrmeni olivami.Tento holub začal častěji hnízdit ve městě, zde však má veléko nepřítele, který ničí jeho vejce i mláďata - straku a tak se zase vrací do přírody mimo měst.
Letos mají opožděný tok i bažanti,díky zvlášťnímu počasí.Nejen že se kohouti hlasitě ozývají - kodrcají ale mají na hlavě nápadné "růžky"- poušky.Zanedlouho zasednout bažentí slepice v porostu na snúšky olivově zelených vajec.Hnízda bývají ohrožena při sekání trávy,volně pobíhajícími psy,nenechavými lidmi a dětmi ale také velkým nepřítelem jsou stále hojnější straky, které umí dokonale ničit bažantí vajíčka.Věnujte, pokud můžete této krásné pernaté zvěři klid do vyvedení kuřat!
Zrzohlávka rudozobá - celkem vzácný návštěvník našich vod.Původem spíše v jižních částech Evropy a dokonce i ze severu Afriky.V roce 2013 v květnu na Vltavě v Podbabě jsem vyfotografoval samce této kachny patřičně vybarveného tak jak to bývá v době hnízdění.Je pravděpodobné že pár zahnízdil vzácně i v Praze.Kachna je přísně chráněna.
