Tvorba a sbírky

 V poslední době se objevují opět odsouzeníhodné snahy redukovat opeřené predátory trávením a odstřelem.Možná že je to snaha myslivců ochránit drobnou zvěř, možná že je v tom snaha holubářů a pěstitelů drůbeže.V každém případě by měli situaci řešit odborníci,hospodáři se zoology a odstranit amatérské snahy o řešení problémů které škodí všem.Situaci jen zveličovat a kriminalizovat, stejně jako podceňovat dnes již není možné.

Kdysi jako ještě malý chlapec jsem nemohl pochopit jak někdo může přednášet například o Africe když tam nikdy nebyl. Stejně tak mě udivovalo, že lékař může dobře léčit chorobu kterou nikdy sám neprodělal.Když otevřu publikace o vnitřím lékařství, často se mi zdá že čtu životopis svůj a také životopis mých příbuzných a známých.Přesto že jsem jako středoškolsky vzdělaní zdravotník musel tento obor studovat a skládat z toho zkoušky nejen ve formě maturity,ale také při atestaci a při dalším celoživotním vzdělávání cením si řady odborných článků i zkušeností nemocných na stránkách Internetu.

 Musíme stále jen čekat kdy a jaká povedeň nás čeká nyní, příští rok příští století? Nenastala již doba kdy můžeme ovlivnit pohyb zkázunesoucích mraků?Vždyť první zprávy o tom že to lze jsme před několika lety slyšeli z "olympijské" Číny i z Ruska kde nechtěli aby jim déšť zkazil nějakou přehlídku a oslavu.

Nostalgická vzpomínka na vynikající rybárnu pana Vaňhy na Václavském náměstí v Praze

Koukejme kam šlapeme a to i obrazně.
Ještě jako dítě jsem si na zahrádce mého otce zřídil skalku.To byla ještě doba že na severním okraji Prahy bylo kolem zahrady pole a z druhé strany jedna z posledních luk.Na louce bylo stále živo.To byla tělocvična pro děti,když jstejí prošli tisíce koníků - sarančat se rozlétávala na všechny strany, na louce stále něco kvetlo a vonělo.Byl tam ještěrky.Jak šla doba nedívala se kam šlape z louky zmizela děcka,koníci i ještěrky.Skalku na zahradě jsem udržel celých 60 let a jsem na to hrdý.Právě ta skalka a zahrada se stala domovem všech těch krásných sarančat,motýlů a čmeláků, pravidelně se zde vyskytuje i ještěrka obecná.Na původní louce se honosí podnikatelské baroko a stojí tam auta.Návštěvníkům zahrady a obrazně i těm stavařům a těm kteří musí mít vše za každou cenu vybetonované opět říkám "koukejte kam šlapete"!

Jedovatý jehličňan, archajický keř nebo strom  dosahující věku tisíce let, právě kvete aby vydal nápadné červené plody s jedovatou peckou.

Hodně koní, trpí řadou nemocí které jsou přenosné i na člověka.A pokud jde o tasemnice, pak koně jimi trpí také a dokonce 50-60 % všech koní i v řádných chovech je má!

Malíř duše české krajiny - Ferdinand Engelmuller (1867-1924),dík za usnadnění cesty k malířskému umění řadě jeho virtuálních žáků.

Předobrazem křížů, tak jak je dnes známe bylo grafické znázornění cest,přímých,odbočujících i těch kde se dalo bloudit.Znázornění ukřižovaného Ježíše a jeho kříže neodpovídá historické zkušenosti.